Pátek 16.4. Vyrazili sme vlakem směr Rumburk, do stanice Panský. Po cestě sme se sešli všichni ve vlaku.
Vystoupili sme až okolo 22 hodiny. Padal sníh a vypadalo to spíš na vánoce než na duben. Našli sme hospodu, pěkně vyhřátou, ale
s protivnou obsluhou. Charlie se hned samosebou chytil s hospodským a vypadalo to, že se poperou. tak sme raději vyrazili na Bílou Skálu nocovat
Po cestě sme šli kolem bývalé hospody, to nedalo Féfovi se mrknout jak to tam vypadá. Pomocí kytar Masti a Charlieho sme se vnutili, pili z pípi levný pívo a
skejsli tam i na noc. Venku spal jen Car, chťel spát na sněhu. Myšolin ocenil zdejší příjemné ceny: Mají tady pivo za osum - asi jsme našli ráj!
Sobota 17.4. První se vzbudil samosebou venku spící Car, byl celý promoklý. Sestavičce v chatě bylo naznačeno, že by odchod byl uvítán. Objevili se
Žabák a Přéma. Došli jsme na Bílou skálu, pojedli a šli dál, po cestě sme si kopali s míčem. Občas sme museli lovit z potoka co tekl podél. U Turistického
mostu jsme dali fotbálek, kdo prohraje musí sezbírat bordel co je kolem. 1.družstvo, Tuleň,Myšolin,Kuře,Masťa,Přéma a 2.družstvo Car,Fefek,Žabák,Valník,Zuzka.
Nezvítězil nikdo, výsledek byl 1:1. a tak sbírali všichni. Pokračovali sme dál do Doubice, kde sme si chtěli dát občerstvení. V místní hospůdce na nás
koukali jak na Marťany, ale pak se začlo hrát a ta útrata. Fefek si vzpoměl že má narozeniny a kupoval panáky. A všichni otáčeli a strhla se totální BBS (brutální
broskvová smršť) a samosebou fernety, čerty atd. Hrůza a děs.
Fefek hledal seník, ale ostatní už nechtěli čekat, tak sme ulehli. Pršelo ze stromů, jak tál sníh. Byli sme mokrý. car začal dělat guláš, ale maso se neudělalo, neboť vše bylo
mokrý a oheň nehořel. Pár jedinců sesnažilo o konzumaci PPS (podivné paprikové směsi) ale maso bylo gumové a tak nešlo kousat.
Tuleňovi promokl ihned spacák, tak přemluvila Cara a šlo se na seník, jež byl po cestě zpět. Svítili si liháčem, ale nebylo vidět na krok. Nakonec sme ho našli,
ale nic to nezměnilo na tom, že klepali kosu až do rána.
Neděle 18.4. Ráno se vynořiů Charlie a Fefek a měli sme vyrazit do Jetřichovic na bus. Vrátili sme se k ostatním, "Ti skandovali chceme zabít Cara!"
Masťa po ránu omylem šlápl Myšolinovi na spacák a polomrtvého potkánka musela dodělat Valník. Pohřbili sme ho a drželi minutu ticha. Pak sme vyrazili skrz skály.
Krásná cesta, nahoru dolu, Charlie soptil, ti aktivnější omrkli Mariinu skálu. V Jetřichovicích nic nejeli, a tak nás čekala další trasa do Č. Kamenice
na vlak. Ten sme stihli jen o pár minut před odjezdem. Někteří doběhli jen tak tak.
|