VITALČUNDR 2

1.den	24.7. Ponděli
	V pondělí ráno začala naše cesta, která vedla do Českolipského kraje. V 8:32 se celá expedice sešli v sestavě Car, Valník, Mitri, Wilem II, Jessi a vyrazili do Děčína, přes který vedla první etapa. Zdejší kopeček zmohl snad každého, ale všichni se sypali dále a dále. Po druhém kopci jsme měli jazyky na silnici. Valník se vždy loudal po zadu. Když jsme došli do Benešova nad Ploučnicí, museli jsme se schladit v hospě "Na novině". Dali jsme si pár piv a gábl. Večer jsme hledali místo na spaní a tak sme vylezli do stráně plný kamenů. Udělali jsme si ohýnek, po buřtech jsme ho raději uhasili.
2.den	25.7. Úterý
	Ráno jsme si udělali francouzkou polévku, uhrabali ohniště a pokračovali do Žandova. Mitri a Valník si vyměnili kanady za kecky. Chtěli jsme sejít kopec, jež sme večer zvládli. Car šlápnul svou těžkou nohou na balvan a ten se začal valit dolu na Mitriho, ten svými mistrnými pohyby uskočil. Nikomu se nic nestalo, jen neváme kams balvan doletěl. Ozvala se obrovská rána a pak začal někdo nadávat a křičet. Taktika byla jasná -úprk. Slezli jsme na silnici až o dva kiláky dál. Do Žandova jsme došli už v pohodě. Skončili jsme ve Formance, kluci nevěděli ci by tak studovali karty s nahatejma slečnama. Jessi a Wilem šli okouknout sousední hospodu "U kostela" a domluvili si rande s mídtními děvčaty. Přesunili jsme se všichni. Jessi zapředl hovor s cikánskou rodinkou a po chvilce mu byla nabídnuta dcera, pak i manželka a to v ceně 100 Kč. Odmítl. Když se chlapcům rande nepovedlo jsme si ustlali v pšenici.
3.den	26.7. Středa
	Ráno sme si udělali táborský guláš a lunchmeat. Fuj. Hodili jsme koupel na koupališti a Car, Valník a Jessi vyrazili na Prácheň. Mitri a wilem měli v úmyslu, ženy a chlast na večerní zábavě. Slečny jim opět navyšli, ale to jim bylo fuk, bali ouplně na šrot. My sme po cestě posbírali houby, oddechli na louce a pomalu se blížili do Kamenickýho Šenova. Zašli sme do hospy "Na růžku", tam nás připlacení chtěli krapet stáhnout ale Jessi se nedal. Vodu jsme načepovali až v další o kousek dál. Došli jsme na Panskou skálu (varhany), tam jsme se uvelebyli, večer se vykoupali v rybníčku a spokojeně usnuli.
4.den	27.7. Čtvrtek
	Vzbudili jsme se v 7 ráno, bylo krásně, spali sme přímo na varhanech. Pak jsme vyrazili do Manušic, kde na nás čekali Mitri s Wilemem. Ty vykopli v Žandově u kempu hned po ránu a tak se s velkou opicí doplazili sem. Nic na vyproštění sme neměli, zdejší ves byla uplně mrtvá, došli jsme tedy do Horní Libchavy, tam byla "Březňačka". Jessi se nalil a krapet vyváděl. Potkali sme zde Jirku "alias rychlý nohy". Jemu padl do oka Car a byl nazván borcem. Jirka nás nutil hrát karty o penízea vyhrožoval břitvou. Nakonec sme ho stejně obehráli. Měl sebou svého miláčka Pavlínku, ktewrá byla nechutná a odporná a také mírně nalitá. Její tvář byla z hmoty nepopsatelného tvaru a složení. Spát jsme šli k nedalekému chovnému rybníku, kde jsme se všichni nejprve vykoupali a pak ulehli.

Soutěž v pivech
	1. Mitri	60
	2. Car	44
	3. Wilem II	30
	4. Jessi	11
	5. Valník	4

5.den	28.7. Pátek
	Po konzumaci podivné konzervy sme vyrazili po ránu směr Dubice. Krapet sme pobloudili v Lípě, ale nakonec s,e došli až k Dubici. Jenže přes zdejší Ploučnici chyběl most, tak sme byli nuceni jít podél zdejšího toku. po několika km hustým porostem , Valník vypěnila a rozhodla se to vzít zpět do Lípy a obejít to. Hospody žádný, jen restaurace s desítkou za 9,-, Tak sme šli hledat kluky , kteří tu měli být. Ivan a jeho bratrance ze Slovenska Slovač byli u rybníka a chrněli. Koupili sme píva, vína a u táboráku jsme si povídali. Ivan hrál na kytaru a my ostatní sme k tomu skřehotali. Zachvíli sme byli pěkně nalitý. Valník se poblila. Jessi topil tak, že se Valníkovi propálilo tričko, plavky, celta.
6.den	29.7. Sobota
	Ráno odjížděli první lidi dom. Wilem jel do Sloupu, Jessi, Ivan se Slovačem jeli domů. Valní,Car a Mitri pokračovali dál cestou necestou. Šli sme po hlavnim tahu, 35 stupňovém vedru,(jinudy to nešlo) Mitri má oteklý oko jež si furt zkoumá. Cesta byla lemovaná různými mrtvolkami zvýřat, motýli, ptáci, papoušek!,ale i kočkou a srnkou. Hrůza. Když nás kolem jedoucí děvčata nazvala ešusákama, byli sme v koncích. Konečně Zákupy. Car přesvědčil slečnu u vstupu na koupališti že je nám čtrnáct a tak sme dostali poloviční vstupné. Na konec sme dosedli "Na růžek", dali sme 5 piv Valník dvě limonády a šli sme najít spaní. Mitri vyrazil na zábavu, ale vrátil se brzy. šlo se spát.
7.den	30.7. Neděle
	V neděli po ránu nás vzbudilo slunce a smrad z květin, tak sme vyrazili. Kolem poledne sme ztratili zelené značkování a tak sme šli po silnici, na kterou sme narazili. Dojedením chleba sme trpěli hlady. dostali sme se přes Svojkov do Sloupu.Nakoupili sme si zásoby a v hotelu Astra trochu popili. Po příchodu z Astry sme se rozšoupli. Dali sme si paštiku "HUGO", která jak sme později zjistili fungovala na systému divotvorný hrnec. Mazali sme to nejen na chleba, ale i Mitrimu na spacák. car byl tak nenažranej a chtěl nejvíc, až se ztoho poblil.
8.den	31.7. Pondělí
	Ráno si nás lidi prohlíželi jak nějakou výstavu. Tak jsme se najedli, spakovali ašli do Kunratic u Cvikova. V Lindavě sme dali pauzičku , kluci se podepsali na zastávce a šlo se dál. Zašli sme na Skálu smrti. po cestě sme opět vyděli mnoho mrtvích ptáků, kterým sme zazpívali hymnu smrti "Kanárek" od VZ. prohlédli sme skálu, kluci běhali po různých dírách a bahnem. Byli jak prasata. Po cestě sme skákli do sadu na třešně a pomalu sme došli do České hospody v Kunraticích. valník celou dobu srala. Spát se šlo o kousek zpět na kopec.
9.den	1.8. Úterý
	Budíček až těsně před obědem. Vyšli sme kol kunratických rybníků, kde sne hodili koupel, polívku a pokračovali do Heřmanic. Pocestě sme v potoku zkusili chytat pstruhy. Zastavili sme v Mařenicích na gothaj s cibulí a jasně, pivo a ťapali dál. V Heřmanicích sme poznali své známé z loňska. Večer sme se přifařili nenápadně do kempu. Car se poblil, dostal úpal.
10.den	2.8. Středa
	Car nebyl poránu schopen ani vstát, ale šlo se do Jablonného v Podještědí. Tam se zhroutila Valník, musela k doktorovi, kouslo jí hovado a měla z toho štípanec jak lívanec. Dostala višňák, ten jí prosákl, takže vypadala nevábně a navíc páchla. Mitri dostal opět hlad a tak sme po odpočinku došli asi 3 kiláky do Velkého Valtimova. Pil akorát Mitri. A tím se dostal do vedení v průběžném prolívání piv. Car musel na vzduch, bylo mu furt zle. Mitri s Valníkem se zatím slušně scákali. Lehnou sme si šli asi kilák za vesnici. Po chvilce spaní se Mitri zvedl a bloudivým krokem naboural dvakrát do tyče a prolétl kopřivami. Za nima upadl a pobli se. To si pak ještě zopáknul.
11.den	3.8. Čtvrtek
	Vzbudilisme se už v sedm, ale váleli sme se až do času oběda. Teprve až nenasytná Mitriho tasemnice nás vypudila z pelechu. Šli sme do Brniště. Tam sme se přecpali, že sme museli opět odpočívat. Odpoledne, když už nybyla taková výheň sme došli do Velkého Grunova k "Elišce". Bylo tu zahuleno, řev a hlavně hnusný pivo, jak bláto. Šli sme tedy spát. Došli sme až k Mimoni, tedy do cíle naší cesty. Štípali nás tisíce komárů. V noci se poblila Valník, měla taky úpal.
12.den	4.8. Pátek
	kluci nechali Valníčka spát, a sami se vrátili do dětských let a honili konipasy a sarančata, jež tu bylo nespočítaně. Valník zvracela dál, tak sme vyrazili na Mimoňský nádraží, chvíli popíjeli v saloonu a pak skočili do rychlíku domu.