Sobota 27.2. Udělalo se z ničeho nic krásně, a tak sme neváhali a v menší skupině jsme vyrazili na výletík. Martin chtěl
ochutnat Dětěnický pívo. Bylo již téměř poledne, když sme zvedli kotvy na hlaváku a s jedním přestupem v Nymburku,
kde sme s Gibim vsákli ochutnávkový pívo ve zdejším sport baru, jsme dovalili do Rožďalovic. Tam dostali na náměstí
žížu i holky a tak jsme usedli na jedno. Měli zelenou za 14,- a Martinovi chutnala, hned se culil. To on ostatně
vždy když se mihli nějaký kosti.
Naše další cesta vedla kol Bučického mlýna, skrz tající zasněžené pole, hluboký
rozvodněný potok, mihli sme
se (ale rychle) skrz opuštěný "vražedný" statek až do Dětěnic, do "Středověké krčmi". Krásná hospůdka, kde se s vámi
nemažou a pobízej Vás ke žraní a chlastání. Jídlem nám pak namazali pupky, nacpali nás po uši až sme ani nemohli.
Bohužel také všechno dobré mnoho stojí. Krčma opravdu jen pro movité sedláky. Pivo za padesát se moc nepopije. A tak i
mi seč mokří, vydati museli sme se okousek dál. Naštěstí jen o 50m. Zde již byla normální hospůdka, kde sme v klidu popili
Gambáče a když na nás padla únava, šli sme spát asi kilák na rozcestí k vražednému statku.
Neděle 28.2. Ráno jsme vstali, tedy v pozdní ráno, Marcelce nebylo moc dobře a tak sme déle pospávali a poté vyrazili do
Osnice, zde bylo zavřeno a tak sme šli dál přes Rokytňany, les, pole až do Domousnice. Zde sme našli hospůdku
"U Faltů". Vůbec sme nedoufali, že by byla funkční. Byla to pravá stará hospoda, ze štamgasty o věkovém
průměru asi 70 let, víčepní bylo as ještě víc. Dali sme pivko, utopence a rychle leťeli na vlak dom, čert ví jak často to tu jezdí.
|
